Inflace je hejno myší

Já si vždycky představím, že mám stodolu a lán obilí. Každý měsíc mi na poli uzraje nějaké zrní, které schovám do stodoly, abych uživila sebe a blízké (já vím že je to nesmysl, ale pro tuhle metaforu nechme atmosférické a biotopové podmínky stranou). A v té stodole mám myši. Kolik? No právě! To je ta otázka. Inflace je hejno myší. Co procento, to myš.

V roce 2020 jsem měla ve stodole 2 až 3. Něco sežraly, ale hlavu jsem si s tím nelámala. V půli roku 2021 už jsem jich tam ale měla 6. Sežraly toho, mrchy, o polovinu víc. To už bylo znát. A dnes už jich tam mám 12! Lezou všude, sežerou toho šestkrát tolik, co před dvěma lety a já ani nestačím dosypávat. Jak by řekl klasik, všude lezou a hrozně rychle se množí. Začínám panikařit, že na chleba nebude. Kápněte božskou, že vy taky? Co s tím? Mám několik možností. Můžu dosypávat víc a krmit tak všechny. To jde. Pokud nepadnu. Nebo můžu hlídat výdaje a šetřit. To taky jde. V rámci možností. Ale je docela dobře možné, že to nestačí. Nebo můžu svou stodolu před myšmi chránit. Pořídím pastičky, kočky nebo jed. A to jsou penzijní spoření, spořící účty a investice. Jak je správně nalíčit, o tom si povíme zas příště.